Zygmunt Bauman - Tekutá modernita

Autor při popisu modernity vychází z vlastností kapalin a plynů - tzv. tekutosti, kterou používá jako metaforu současného stadia moderní éry. Látky s vlastností tekutosti si nedokáží podržet svůj tvar, nepoutají prostor ani čas, přičemž tok času je pro tekutiny mnohem důležitější než prostor. Ze setkání s pevnými látkami vycházejí tekutiny nepoškozeny, zatímco pevné látky se mění B. přiznává, že moderníta byla už od svého začátku procesem „zkapalňování“. Proces „tavení těles“ uvolnil složitou síť společenských vztahů a zanechal ji bez ochrany. Zrodila se (dle Webera) nadvláda instrumentální racionality a ekonomika se stala postupně základem společenského života.