Pružnost pevnosť

Pružnost a pevnost (PP), jako jedna ze základních součástí mechaniky těles, patří k základním oborům strojního inženýrství. Není náhodou, že při zakládání prvních technických vysokých škol v 19. století byla obvykle hlavní náplní studia, i když častěji zaměřená na oblast stavebního inženýrství. Již tehdy se začala projevovat potřeba zajištění bezpečné, spolehlivé a bezporuchové funkce konstruovaných zařízení, která se stávala hnací silou rozvoje inženýrství a vedla k vymezení PP jako samostatného oboru.
Tato dlouhá tradice má jako každá mince dvě strany. Na straně jedné je nesporný význam pružnosti a pevnosti pro všechny strojírenské obory, protože neexistuje žádný, který by se nepotýkal se zmíněným problémem zajištění funkčnosti. Za rub této mince lze považovat například fakt, že tradiční název oboru Pružnost a pevnost je dnes již zavádějící, neboť tento obor za více než století své samostatné existence prošel několika zásadními změnami. V dobách, kdy tento název vznikl, měl zřejmě vyjadřovat hlavní náplň oboru, kterou bylo určování pružných deformací a posuzování pevnosti – odolnosti proti porušování. S rozvojem techniky se stále více užívají materiály, které nejsou
pružné, dokonce i tradiční materiály jako ocel jsou nasazovány v takových oblastech použití (zatížení, teploty, atd.), kdy jejich deformace není pouze pružná. K velké většině
porušení součástí dochází únavou materiálu, jež představuje složitý proces, začínající změnami v mikrostruktuře materiálu, které se následně projeví vznikem trhliny, a pokračující jejím růstem až do lomu součásti. Tento proces popisuje lomová mechanika a samozřejmě již nevystačí s jedinou charakteristikou zvanou mez pevnosti (pevnost), tak jako problematiku deformací nelze zjednodušovat na pojem pružnost už jen proto, že ke ztrátě funkčnosti vedou daleko častěji deformace, které pružné nejsou.